1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 14 - 15 - 16 - 17 -18

 - mapka Naučné stezky Velký Kosíř

Velký Kosíř --- >  Slatinice

15. Rozhled do krajiny pod Kosířem v místní části "Kobylí hlava" - Kopec Kosíř (442 m n. m.) je plným právem nazýván "Hanáckým Montblankem". Kosíř je posledním výběžkem Drahanské vrchoviny, tvoří velmi výraznou krajinnou dominantu rovinaté Hané. Z tohoto místa se otevírá při pěkném počasí krásný výhled do Hornomoravského úvalu, který je na horizontu ohraničen svahy Nízkého Jeseníku.

Rovina pod námi je vlastně široká údolní niva řeky Moravy a jejich přítoků. Ještě v 18. století se území mezi Kosířem a Lutínem nalézalo množství bažinných slatin, které vznikaly díky vývěrům minerálních vod v bezodtokých místech. Od slatin jsou odvozeny starobylé názvy obcí Slatinice a Slatinky.

Kosíř je opředen mnoha krásnými lidovými pověstmi, např. o spletitých podzemních chodbách či o místním strašidle - Fajermonovi. Mimo jiné se také tvrdí, že na Kosíři se nachází zlatý poklad. Skutečností je, že zlatý písek se kdysi dávno objevoval v potoku Zlatá stružka při severních svazích Kosíře. V blízkosti tohoto místa stával při okraji lesa osamělý velký balvan tvaru koňské hlavy, proto se zde říká "Kobylí hlava". Místní rolník František Tichý, inspirován pověstmi o pokladu, v minulém století balvan rozrušil trhavinou, avšak zlato nenašel.

Kosíř je proslaven archeologickými nálezy. Na východních svazích kosíře se nachází pazourkové nástroje lovců starší doby kamenné (paleolit), byla zde nalezena tzv. Kosířská Venuše (torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné, z kultury lidu moravské malované keramiky). Velmi významné nálezy pocházejí z období pozdní doby kamenné (eneolitu) hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších unikátních nálezů z celého období pravěku.